Vědecká klasifikace rakytníku řešetlákového
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides, syn. rakytník úzkolistý) je větrosnubný opadavý, trnitý až 6 m vysoký dvoudomý řídký keř či keřovitý strom. Původně pochází z Ruska, ovšem dnes je již rozšířen po celé Evropě a Asii. Na Sibiři jej lidé využívali pro jeho léčivé účinky v oblasti medicíny. Rakytník byl v tamějších oblastech nazýván "sibiřským zázrakem" nebo "citroníkem severu". V bývalém Sovětském svazu byl dokonce z důvodů velkovýroby šlechtěn, a tak vzniklo i několik dalších odrůd. V dnešní době jsou jeho účinky známé již po celém světě. Rakytník je využíván v potravinářství (sirupy, kompoty, marmelády, džemy), medicíně (léčba kožních onemocnění , sliznice, vředů, zažívacích potíží, rakoviny, gynekologických problémů), v kosmetice a dokonce i v zemědělství, jako ochrana před půdní erozí.
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Hippophae rhamnoides L. |
Charakteristika
Rakytník je trnitý keř nebo strom s opadavými listy.
- Kořen
- Kořeny rakytníku jsou pouze povrchové, do hloubky maximálně 10-60 cm, a mají horizontální větvení. Na kořenech jsou patrné kořenové hlízky, některé dokonce dosahují velikosti golfového míčku. Hlízkaté bakterie, které jsou na těchto hlízkách, vážou vzdušný dusík potřebný pro metabolismus rostliny a díky tomu není potřebné rostlinu hnojit. Samičí rostliny tvoří také kořenové výběžky, díky nimž je možné další množení rostliny.
- List
- Rakytník má střídavé, kopinaté, celokrajné listy, které dosahují délky 3-8 cm a jsou široké 3-10 mm. Listy má po obou stranách pokryté stříbrnými šupinkami, jež v dospělosti často olysávají
- Květ
- Rakytník je dvoudomá, větrosnubná dřevina, jejíž samčí pupeny jsou 2-3 krát větší než pupeny samičí. Jejich květy jsou bezkorunné a ve květu je nálevkovitý kalich se dvěma kališními cípy, v němž je skrytý pestík. Barvy květů samčích a samičích jsou také rozdílné. Samičí květy mají žlutavou barvu, kdežto samčí zelenavě stříbřitou. Samčí květy obsahují čtyři tyčinky složené z podélných prašníků a krátkých nitek. Květy skládají krátké hrozny na větvičkách z minulého roku. Osa u samičích stromů se mění ve větvičku nebo v trn, u samičích stromů obyčejně opadává.
- Plod
- Plody jsou peckovité tvaru kulovitého, elipsoidního až vejčitého. Odhadovaná délka je 5-10 mm a šířka je přibližně 3-5 mm. Zbarvení plodu je žluté, oranžové až červené. Dužina má barvu oranžovou a její struktura je olejovitá. Chuť je různorodá od kyselé přes hořkou až nasládlou. Plody zrají od srpna do září a vydrží dlouho do zimy.
- Semeno
- Semeno je tvaru elipsoidního až vejčitého o délce 4-7 mm. Barva je temně hnědá, lesklá a je zde patrná podélná brázdička