Základní přehled zdraví prospěšných látek obsažených v rakytníku:
Rakytník obsahuje vitamíny A (karoten), B (B1, B2, B3, B6, B9), C , D, E, K, P (flavoinoidy). Dále rakytník obsahuje cholín a betain, kyselinu jablečnou a vinnou, monosacharidy a disacharidy, třísloviny, fenolové sloučeniny, fenolové kyseliny a triterpenové kyseliny a další.
Chemický obsah látek v plodu
Největší lékařskou hodnotu mají plody rakytníku. Větší část plodu je šťavnatá dužnina - oplodí. Semeno tvoří jen 10 % plodu. Při vlhkosti 80-85 % plody obsahují cenné chemické látky v dostatečném množství.
Triglyceridy
V prvé řadě je to olej, který obsahuje triglyceridy: kyselinu palmitovou, kyselinu olejovou, kyselinu palmitolejnou. Rysem těchto kyselin je to, že při jejich vysychání vzniká průzračný smůle podobný film - linoxin. To je důležitá vlastnost využívaná při léčbě kožních onemocnění.
Karoten, vitamin A
S triglyceridy souvisí přítomnost v tucích rozpustných vitamínů. Nejdůležitějším z nich je karoten. To je pigment, který plodu dodává oranžově - žlutou barvu. Karotenu je v rakytníku opravdu hodně, tak že se z něj získává karoten v čisté formě.
Lidské tělo karoten přetváří na vitamín A ( A1 (retinol) a vitamín A2 (3-dehydroretinol)). Vitamín A je důležitý antioxidant,je nutný pro tvorbu rodopsinu (zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení) a je nezbytný pro vývoj epitelií. Nedostatek vitamínu A způsobuje poruchy růstu, snížení odolnosti organismu vůči chorobám, sklon k zánětům, šeroslepost, sklon k poškození oční sítnice, rohovatění a šupinatění kůže, snížení pohlavní aktivity, zpomalení pohlavního vývoje, snížení potence a některé další poruchy.
Karoten je obsažen v mnoha rostlinách, ale výživově významný je pouze v těch, které jej obsahují dostatečné množství. Proto jsou v tomto smyslu mrkev a rakytník nenahraditelné.
Vitamín D
Vitamín D (antirachitický vitamín) je souhrnný název pro steroidní hormonální prekurzory. Tyto jsou výchozí látkou pro syntézu kalcitriolu, hormonu, který významně ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu. Jeho význam je v účasti při resorpci vápníku a fosfátu ze střeva a přispívá tak k regulaci a optimalizaci hladiny vápníku a fosforu v krvi. Fosfor i vápník jsou důležité pro stavbu kostí. Vitamín D je proto významný pro uchování kostí silných a nepoškozených.
Vitamín D je důležitý pro správné fungování imunitního systému. Dlouhodobý nedostatek vitamínu D je spojen s vyšší náchylností k takzvaným akutním respiračním infekcím a chřipce. Aktivní metabolit 1,25-dihydroxycholekalciferol hraje důležitou regulační roli v produkci antimikrobiálních peptidů, které jsou důležitou součástí imunity tkání. Tento vitamín je důležitý v různých imunodermatologických procesech.
Nedostatek vitaminu D se projevuje hlavně řídnutím kostí jak u dětí, tak v dospělosti, kde může vést až k osteoporóze. Úloha vitaminu D pro náš organismus je však komplexnější. Pozitivně ovlivňuje celkovou imunitu, chrání srdce, snižuje riziko nádorových onemocnění atd.
Vitamín E
Dalším v tuku rozpustným vitamínem obsaženým v rakytníku je vitamín E (tokoferol). Ten má pozitivní vliv na buněčné membrány a na metabolismus lipidů. Což umožňuje používat rakytník k léčení cirhózy jater a aterosklerózy.
Nedostatek vitamínu E může se projevit jako neurologické potíže, snížení obranyschopnosti a může vést neplodnosti, jeho nedostatek může také (zejména u novorozenců)vyvolat anémii způsobenou zkrácením životnosti červených krvinek.
Vitamín K
K v tuku rozpustným vitamínům obsaženým v rakytníku patří i vitamín K, který podporuje správnou srážlivost krve. Také urychluje regenerační procesy v těle. Je nezbytný v procesu mineralizace kostí, buněčného růstu a metabolismu proteinů cévní stěny
Nedostatek vitamínu K vede k poruchám krevní srážlivosti (příznaky jsou modřiny, krvácení z ďásní a nosu, krev ve stolici a moči,extrémně těžké menstruační krvácení). Nedostatek vitamínu K dále souvisí s řídnutím kostí u žen po menopauze. Nedostatek vitamínu K způsobuje špatnou karboxylaci osteokalcinu a sníženou aktivitu osteoblastů (kostních buněk obnovujících kost). Dochází k pomalejší obnově kostí a k nedostatečnému zabudování vápníku do kostí. Kosti poté nejsou pevné a odolné a snadněji se lámou.
Vitamíny B
Rakytník je bohatý i na vodou rozpustné vitamíny В1, В2, B3, B6, В9 a vitamín C.
Vitamíny B jsou nezbytné pro správné fungování metabolismu.
Vitamín B1 (thiamin) působí příznivě na nervový systém a proti únavě. Zvýšený příjem se doporučuje při otravách nikotinem, arsenem nebo olovem.Při nedostatku vitamínu B1 dochází k omezení reakcí, které jsou závislé na thiamindifosfátu. Důsledkem může být nemoc beri-ber, která se projevuje periferními myopatiemi, vyčerpaností, ztrátou chuti k jídlu, depresemi, podrážděností, degenerací kardiovaskulárního systému a svalů, otoky. U alkoholiků se nedostatek vitanínu B1 často projeví jako Wernickeova encefalopatie či Korsakovova psychóza.
Vitamín B2 (riboflavin)je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a jiných orgánů, má významný vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu. Jako součást enzymů v dýchacím řetězci je nezbytný pro základní buněčný metabolismus.
Nedostatek vitamínu B2 se projevuje zánětem ústních koutků, zánětem rtů či jazyka, záněty spojivek a světloplachostí. V okolí úst je nápadná anemická bělavá zóna. V dutině ústní se konkrétně projevuje zejména ztenčením sliznice, vzhledově se nedostatek riboflavinu projeví změnou barvy sliznice v sytěji červenou. Jazyk je zpočátku celý zčervenalý a suchý jako pomerančová kůra. Podobně jako u nedostatku thiaminu je při dlouhotrvající karenci vyšší tendence k atrofii.
Zvýšenou potřebu vitamínu B2 mají lidé užívající antibiotik a orální antikoncepci, lidé trpící onemocněním štítné žlázy, cukrovkou, celiakií, cirhózou jater a ti kteří nepijí mléko. Protože se riboflavin rozkládá světlem, novorozenci s kojeneckou žloutenkou, kteří jsou léčeni fototerapií, mohou také trpět nedostatkem vitaminu B2.
Člověk nedovede jako mikroorganismy a rostliny syntetizovat vitamín B2 a musí jej proto příjimat v potravě. Vězšina potravin které obsahují vitamín B2 je však živočišného původu. Na toto by měli dát pozor zejména vegetariáni a do potravy zařadit kakao nebo rakytník.
Vitamín B3 nebo-li niacin, též vitamín PP, kyselina nikotinová, je vitamín, jehož deriváty hrají klíčovou roli v energetickém metabolismu buňky. Další formou vitamínu B3 je nikotinamid, ve kterém je karboxylová skupina nahrazena skupinou karboxyamidovou (CONH2). Jeho nedostatek v těle způsobuje nemoc zvanou pellagra. Vyšší potřeba niacinu je u lidí s onemocněním ledvin, při infekcích, horečkách, v těhotenství, při kojení, ve stáří, při zvýšené psychické a fyzické námaze, při konzumaci velkého množství sladkostí a alkoholu, při kouření a také při vedrech, mrazech a znečištěném ovzduší. Niacin je nutný pro uvolňování energie z potravy. Kyselina nikotinová může být používána ke snižování hladiny cholesterolu v krvi. Ve velkých dávkách niacin rozšiřuje cévy, může být proto použit i při léčbě vysokého krevního tlaku. Lehký nedostatek vitamínu B se projeví nespavostí, nechutenstvím, bolestmi břicha. Jazyk je hladký a suchý, nápadně červený. Vážný nedostatek způsobí pelagru. Ta se projevuje hubnutím, poruchami zažívání, dermatitidami a demencí.
Vitamín B6 je společné označení pro3 pyridinové deriváty, pyridoxol, pyridoxal a pyridoxamin a je nutný pro funkci řady enzymů, které metabolisují aminokyseliny.
Nedostatek vitamínu B6 se projevuje zvýšenou nervosvalovou dráždivostí, zapomnětlivostí, záněty sliznice dutiny ústní. Nedostatek může být zapřičíněn také některými léky, například isoniazidem, penicilaminem, isoniazidem nebo hydralazinem.
Přeměna ethanolu na acetaldehyd při jeho detoxikaci v játrech defosforyluje pyridoxalfosfát.
Vitamín B 9 neboli kyselina listová nezbytná pro syntézu nukleových kyselin, při krvetvorbě a zvláštní význam má pro normální růst a vývoj plodu. Kyselina listová se doporučuje ve zvýšeném množství užívat během těhotenství, nejlépe však již tři měsíce před samotným otěhotněním. Mícha a mozek dítěte se vytváří již v prvních týdnech těhotenství, a proto pozdější podávání již nemá takový efekt.
Kyselina listová napomáhá dělení buněk, podporuje růst plodu a diferenciaci tkání, zvláště nervové soustavy. Je prokázáno, že podávání folacinu během těhotenství snižuje výskyt vrozených vad nervového systému i jiných. Nedostatek kyseliny listové způsobuje megaloblastickou anémii. Červené krvinky jsou zvětšené, zdeformované a jejich schopnost přenášet kyslík je omezená. Také se mohou vyskytnout poruchy růstu i neplodnost.
Vitamín C
Zvýrazneně je vhodné zmínit vitamín C (kyselina askorbová), který může tělo získat pouze s potravou. Vitamín C je velmi nestabilní látka, kterou ničí vodní roztoky, kterou ničí oxidace, kterou urychluje vliv vzduchu, styk s železem a mědí. Vitamín C je potřebný pro vznik nekódovaných aminokyselin hydroxyprolinu a hydroxylysinu. Takto se podílí na syntéze kolagenu. Nedostatek tohoto vitamínu se projevuje menší pevností cévních stěn, zvýšenou krvácivostí, vikláním a vypadáváním zubů. Vitamin C důležitý pro tkáňové dýchání. Podporuje vstřebávání železa, stimuluje tvorbu bílých krvinek, vývoj kostí, zubů a chrupavek, podporuje růst. Podílí se také na antioxidační obraně buňky, protože dokáže redukovat tokoferylový radikál. Mírná avitaminóza se projevuje zpomaleným růstem, zvýšenou kazivostí zubů, narušením stavby kostí, krvácením do kloubů a jejich deformacemi, nedostatečnou odolností proti infekcím, zvýšenou únavou, žaludečními problémy, lámavými vlásečnicemi a sníženou tvorbou mléka. Extrémní avitaminóza způsobuje nemoc kurděje, krvácivost, otokem kloubů a dásní, ztrátu zubů, křehkost kostí, sterilitu, častí infekce, atrofií svalstva a žaludečními vředy.
Rakytník má 10x více vitamínu C než pomeran. Denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje pouhá jedna jediná bobulka.
Cholín, betain, flavoinoidy, fenolické kyseliny, triterpenové kyseliny
V rakytníku je ale i mnoho dalších látek které mají léčivé účinky. Jsou to například R - aktivní sloučeniny cholín a betain, kyselina jablečná a vinná, monosacharidy a disacharidy, stopy tříslovin, fenolové sloučeniny, flavonoidy, fenolové kyseliny a triterpenové kyseliny. R - aktivní sloučeniny normalizují absorpční kapacitu cév, což má velký význam při léčení arterosklerózy.
Flavoinoidy (někdy také vitamín P) jsou sloučeniny obsahující flavon, snadno oxidují, v následku čehož mění barvy. Mají antioxidační účinky, kladný vliv na organizmus, zejména na cévy. Patří do skupiny karotenoidů a v farmakologii se používají k léčbě kardiovaskulárních nemocí, proti křečím, jako direutika, antioxidanty, při počátečních stádiích rakoviny a v dalších lékařských přípravcích. Karotenoidy mají protizánětlivé účinky s dalšími látkami obsaženými v rakytníku
Fenolické kyseliny nepatří sice k hlavním biologicky aktivním léčivým látkám, kterými disponuje rakytník, přesto v součinnosti s ostatními látkami pomáhají utvářet prospěšnost rakytníku na lidský organismus.
Triterpenové kyseliny stimulují regenerační procesy, působí hojivě na pokožku, mají silné protizánětlivé účinky.
Listí, kůra a kořeny
Listí, kůra a kořeny neobsahují tolik zdraví prospěšných látek a jejich hodnota v léčitelství je nižší než hodnota plodů. Přesto se používají k léčbě některých onemocnění. Například listy rakytníku obsahují více než 10% taninů (tříslovin), proto se úspěšně používají jako obklady při léčbě revmatismu.
Závěr
O účinných látkách obsažených v rakytníků by toho šlo napsat mnohem víc, ale text by už vyžadoval po čtenáři hlubší znalosti organické chemie. Pro běžného zájemce o rakytník uvedené pro získání orientace stačí. Podrobnější informace budou uvedeny v dalších částech webu, věnujících se rakytníku jako léčivé rostlině, léčení konkrétních chorob a přípravkům vyrobeným z rakytníku.